Odvodňování

 

Proto se hladina spodní vody snižuje pod úroveň základů, avšak drenáž by se neměla ukládat níže než základová spára přilehlých základů.Toto riziko lze omezit použitím geotextilie. Pod základové spáry se navrhuje štěrková vrstva, aby se zamezilo případnému kapilárnímu vzlínání z níže ležící hladiny spodní vody a z této vrstvy lze vodu odvést k drenážním trubkám. Systém k zachycování a odvádění povrchových a podzemních vod se buduje z perforovaných a víceúčelových trubek a tvarovek, kontrolních šachet a geosyntetik. Nejčastěji jde o systém drenážních trubek paralelních se základy.

 

Filtrační stabilitu oblázkové vrstvy, do které se ukládají trubky, zaručuje rouno, které chrání štěrková vrstva před zanášením a zároveň snižuje její potřebnou velikost. V praxi se uplatňují rouna z vláken z PP / PE (zajišťují filtraci a mírnou stabilizaci půdy) nebo rouna z vláken z PP (zajišťují filtraci a použití na silniční stavebnictví). Pro odvádění vody ze stěn, resp. z jiných částí základů se používají drenážní rohože - většinou jde o kombinaci mřížkovou z PE po stranách vybavenou filtrační tkaninou, resp. fólií z PE. K základům přiléhají již od stykových míst základů se zemí a směřují až k drenážní trubce. V lomových bodech drenážního vedení, v místech napojení a při větších vzdálenostech na rovných úsecích je třeba osadit kontrolní šachty, které slouží později také jako proplachovací šachty, případně budovat kontrolní otvory se stejným průměrem jako drenáž i na kratších úsecích.

 

Osvědčilo se také použití kontrolních šachet s menšími průměry s ohledem na moderní technologie pročišťování vedení. Při odvodňování ploch do 200 m2 lze vyloučit uložení drenážního vedení a vodu odvést jen štěrkovou vrstvou, avšak většinou se doporučuje použít drenážní trubky a dostatečně silnou vrstvu štěrku . Tloušťka a spád se navrhují s ohledem na možné sesedání. Podobný je i návrh odvodnění střešních ploch, kde je třeba zvážit použití geotextilie. Drenáž lze zavést přímo do toku, kanalizace, vsakovacího systému, může se vést podél stoky s mírnějším spádem a zavést nad jejím maximálním naplněním, aby splašky při vyšších stavech neinfikovaly spodní vodu zpětným dmutím. Zaústění do členité kanalizační soustavy je třeba posoudit, protože by mohla mít nízká teplota podzemní vody nepříznivý účinek na proces v biologické části čistírny odpadních vod.

 

Převzato z NašeInfo